Popis projektu

Charakteristika stavby

Cílem stavby je zvýšení kvality a bezpečnosti železniční dopravy, uvedením žst. Olomouc do stavebně-technického a provozního stavu tak, aby byl v souladu s parametry stanovenými pro modernizaci vybrané železniční sítě České republiky a evropských železnic pro mezinárodní tratě. Dále potom zkrácení jízdní doby přes železniční uzel se zvýšením traťové rychlosti až do hodnoty 160 km/hod a zajištění zvýšení komfortu cestujících při splnění požadovaných dopravně technologických požadavků.

Stavba je součástí souboru staveb modernizace vybrané železniční sítě České republiky – železniční stanice Olomouc je součástí III. žel. koridoru.

Ve stanici dojde ke komplexní rekonstrukci hlavních a předjízdných kolejí, rekonstrukci kolejových zhlaví, včetně vybudování nových vnějších a ostrovních nástupišť s celkovou délkou nástupních hran 1780 m a s mimoúrovňovým přístupem pro cestující. Nová nástupiště budou částečně zastřešena.
Rekonstruováno bude také 7 mostních objektů a v rámci protihlukových opatření budou vystavěny 3 nové protihlukové stěny.

V dopravní špičce bude možno ve stanici současně odbavit čtyři vlaky hlavní koridorové trati (2 vlaky vyšší a 2 vlaky nižší kategorie), dva vlaky na směru Šternberk, dva vlaky na směru Krnov, dva vlaky na směru Prostějov a jeden vlak na směru Kostelec na Hané – celkem 11 vlaků osobní dopravy.

Vypracování projektu bylo spolufinancováno z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury a Evropskou unií z programu TEN-T a obdobně se také předpokládá, že realizace stavby bude spolufinancována z prostředků České republiky – Státního fondu dopravní infrastruktury a z finanční podpory EU pro rozvoj transevropské dopravní sítě TEN–T.

Detaily projektu

Kategorie
ObjednatelSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace, Stavební správa východ se sídlem v Olomouci
Stupeň dokumentaceProjekt stavby vypracován v letech 2009 – 2010
Realizace09/2013 – 02/2017
Řešitelský týmGenerální projektant - společnost MORAVIA CONSULT Olomouc a.s., kolektiv odborných projektantů pod vedením hlavního inženýra projektu Ing. Jiřího Parmy